Úskalí vyjednávání

„S komunisty se nemluví“, „Nedemokratická strana“, „Rudí“. S těmito a dalšími podobnými hesly nás pravicoví politici bombardují od roku 1989. S jediným cílem. Přesvědčit občany naší republiky o správnosti pravicového smýšlení.

Jenže tato, podle některých „nedemokratická“, strana ale při všech volbách konaných od pádu tehdejšího režimu uspěla a naplnila kvótu, jež je potřebná k jejímu zastoupení ve voleném orgánu. Ať už se jedná o Poslaneckou sněmovnu, krajské či obecní Zastupitelstvo. Jen zdůrazňuji, že se vždy jedná o volby demokratické.

Dělají snad pravicoví představitelé politické moci z lidí – voličů opravdové pitomce?

Jestli ano, tak se jim jejich hra ani po dvaceti letech uplynulých od pádu tehdejšího režimu nepovedla. Jejich výhrůžná hesla typu „Návrat Komunistů k moci“, či „Rudá koalice“ a řada dalších, kterou nyní na občany naší republiky chrlí, ale většinu voličů nepřesvědčila o tom, že by levicově orientovaný proud politiky měl být pro vývoj republiky absolutně nepřijatelný. Ona totiž většina občanů prohlédla, že tato hesla nejvíce zaznívají z úst lidí, kteří ukryti za svou příjemnou tvář a vystupování skrývají své vlastní máslo na hlavě. Tato hesla zůstávají pouze prázdnými hesly.

Konec konců ODS, měla několik příležitostí k tomu, aby ukázala, že jí reprezentovaná a prováděná politika je spásou pro všechny občany naší republiky. Svůj názor na ní ale voliči vyjádřili v posledních volbách. Nicméně to nebyl poslední plebiscit, který poukázal na fakt, že ODS ve vládě mít většinu asi nemá. Pamatujete ještě na situaci, ve které se naše republika nacházela v roce 1996, kdy byly uspořádány předčasné volby? A kdo byl tehdy premiérem? Byl to Václav Klaus. A jak to s ním nakonec dopadlo? Stal se prezidentem. Již podruhé. A nebylo to náhodou také díky komunistickým hlasům? Díky hlasům strany, proti které tak dlouho brojil?

A pravicoví politici lžou. Lžou, protože jinak to prostě asi nejde. Pravicoví politici totiž nemají argumenty, na základě kterých by obhájili před veřejností jedinost pravicového směřování politického vývoje. Argumenty, na základě kterých by obhájili názor, že stát se nebude o nikoho starat, protože každý se o sebe musí postarat sám.

A to se pak snižují daně, panečku. Jedna radost. Protože na to každý občan slyší. Je totiž velmi příjemné vědět, že v peněžence budu mít na konci měsíce o nějakou tu korunu víc. Jenže tato problematika má i druhou stranu mince. Ty peníze, které stát vybíral formou daní, nyní někde zákonitě musí chybět. A jediná nalezená možnost řešení je, zpoplatnit co se dá. Zpoplatnit lékařské prohlídky, zpoplatnit lékařské recepty, zdražit energie, zdražit bydlení, zdražit jízdné. A kam se pak poděl dobrý pocit občana z toho, že má v peněžence o pár korun navíc?

Prosazování individualismu na úkor sociálního cítění občané z většiny v posledních volbách odmítli. Je samozřejmě nesmysl chtít prosazovat, že jediné řešení je znárodnění velkých podniků. To je nejen proti logice, ale i proti právu, které dnes v současné podobě Evropy získalo i jiný rozměr. Ale stejný nesmysl je tvrdit, že člověk si za všechny své problémy, ať již sociálního, tak i zdravotního charakteru může jen a jen sám a nemůže chtít po druhých, aby mu podali pomocnou ruku.

ČSSD Praha 8

Zenklova 27/576
180 00 Praha 8

ovv.praha8@cssd.cz

+420 246 035 966
+420 721 029 892